Úvodní stránka » Aktuality ICM - Informačního centra pro mládež Jindřichův Hradec » Tréninkový kurz Intercultural competences v Polsku

O projektu v polském Poroninu Lenka Martináková:

Od 31. března (kdy bylo stále ještě jaro) do 7. dubna (kdy jsme se probudili v zimě) proběhl další nezapomenutelný tréninkový kurz na téma Intercultural competences v polském Poroninu, zprostředkovaný Informačním centrem pro mládež Jindřichův Hradec. Osobně jsem jela sice jako náhradník, nicméně jakmile jsem viděla téma ve spojení s účastnickými zeměmi, věděla jsem, že by bylo velkou chybou na projekt nejet. Projektu se účastnili kromě Poláků (organizátorů) a nás Čechů také Španělé, Makedonci, Moldavané, Gruzíni a Arméni, vždy 4 účastníci z každé země. Musím říct, že projekt svedl dohromady neuvěřitelné množství úžasných lidí, více než otevřených k diskuzi o svých kulturách.

Jak již téma kurzu napovídá, hlavní náplní projektu bylo neformální vzdělávání v oblasti rozdílných kultur. Všechny workshopy, např. komunikace v konfliktních situacích, umění správně poskytovat zpětnou vazbu, ale také tradičně přednáška o tajích a možnostech neformálního vzdělávání skrze Erasmus+, byly doplněny velkým množstvím zábavných energizerů. Z hlavních diskutovaných témat pak nejživější diskuzi podnítily stereotypy a rasismus. Co se týče stereotypů, zvláštní zjištění bylo, že všechny národy mají tendenci vnímat spíše negativně nejen sebe, ale i ostatní. To bude možná jeden z důvodů, proč spolu národy občas nemohou vyjít. V rámci rasismu jsme diskutovali tento fenomén na základě jeho definice z Amnesty International, která se nám všem zdála být příliš široká (definice pod rasismus řadí vše, co je jiné než člověku známá „bublina“ kolem něj), čímž jsme strávili hodně času diskuzí, co tedy rasismus je a co už ne. I zde se projevily rozdílné názory a vnímání. Každopádně všichni jsme se utvrdili v jednom, nesoulad (ať už v názorech či v čemkoliv jiném a nemusí se to týkat jen mezikulturních kompetencí) se dá konstruktivně vyřešit jen jedinou cestou: komunikací a diskuzí nad různými úhly pohledu.

A právě komunikace by měla být klíčem k poznání, že žádná kultura není černobílá, ale velmi barevná, a jen skrze komunikaci s lidmi různých národností člověk pozná, že se vlastně není čeho bát (pakliže je zachována oboustranná tolerance). Naopak, dovolím si tvrdit, že komunikací s lidmi člověk objevuje další rozměr světa. Komunikace rovněž boří stereotypy, což se nám potvrdilo, když jeden Makedonec prohlásil, že jsme mu úplně změnili pohled na Čechy, z poměrně negativního na velmi pozitivní. Tohle považuji za jeden z úspěchů při plnění cíle celého projektu.

Bylo by chybou nezmínit naprosto dokonalou organizaci celého projektu. Obrovský dík patří všem třem polským facilitátorům z organizace Green Elephant. Tohle nebyl můj první projekt, ale byl to první projekt, kde se organizaci nedá nic vytknout. Snad jen krátká (byť intenzivní a poměrně vyčerpávající) doba projektu. Co mě naprosto uchvátilo, byly každovečerní reflexe celého dne, skrze něž si člověk uvědomil, co se vlastně za ten den naučil a dozvěděl nového. A věřte mi, každý den bylo něco, v čem se snad každý vědomostně, intelektuálně či osobnostně zdokonalil, obohatil či poznal.

Tyto kurzy jsou kouzelné nejen z hlediska zajímavých témat, ale (a dle mého názoru především) i z hlediska účastníků. Od každého člověka jsem si odnesla něco (a není to jen nové mezinárodní přátelství) a zároveň mi hodně lidí sdělilo, že si odnesli i něco ode mě, což mě jen utvrdilo, že na těchto projektech jsme všichni ti, kdo se učí, a zároveň ti, kdo učí. Za celý český tým bych tímto ráda poděkovala ICM JH za příležitost účastnit se projektu a doufám, že pro nás nebyl poslední!

Vložila: MB