Úvodní stránka » Aktuality ICM - Informačního centra pro mládež Jindřichův Hradec » Zaniklé sociální sítě – které se neuchytily a proč?

Sociální sítě, to není jen Facebook, Twitter a Instagram. V minulosti se objevila celá řada pokusů, z nichž některé si nedokázaly slávu udržet, jiné byly od počátku odsouzeny k neúspěchu. Z jakých takových příkladů se můžeme poučit?

MySpace – král je mrtev

Na začátku tisíciletí se jednalo o krále mezi sociálními sítěmi, přestože tenkrát byl tento fenomén ještě v plenkách. Tato síť vznikla v roce 2003 o dva roky později ji ke svému mediálnímu impériu připojil magnát Rupert Murdoch. S rozmachem Facebooku však MySpace začal výrazně zastarávat, v jeho čele totiž stáli lidé ze zábavního průmyslu a nikoli technologičtí inovátoři. Sociální síť proto nezvládala pružně reagovat na stále se rozšiřující možnosti webů a Facebook ji proto kolem roku 2008 v soutěži popularity definitivně předehnal. Důvodem byl i důraz na celebrity a umělce, zatímco přátelé ze skutečného života byli upozaděni – to změnil právě až Facebook. Následně se MySpace neúspěšně pokoušel o přerod v platformu pro hudebníky. Ani tento směr však nepřinesl návrat na výsluní, a to díky další konkurenci, která MySpace uštědřila porážku – YouTube. Přestože MySpace dodnes funguje, ukazuje spíše vzpomínku na zašlou slávu a odstrašující příklad pro všechny budoucí projekty, které odmítnou držet krok s dobou.

Google+ a Orkut – nepovedené pokusy Googlu

Ještě jednoho velkého hráče, který doplatil na strategické chyby, musíme zmínit. Google se svého konkurenta Facebooku s názvem Google+ sice ještě definitivně nevzdal, je však patrné, že tento produkt už pouze dodýchává. Už když se v roce 2011 objevil, neměl vlastně co nabídnout. Facebook byl tou dobou zdaleka nejpopulárnější sítí a Google+ měl výhodu pouze v tom, že za ním stál technologický gigant z Menlo Parku. Ani napojení na ostatní aplikace z rodiny Google (jako Fotky, Disk, Hangouts a podobně) nedokázalo nalákat uživatele, tou dobou už pevně zakotvené ve sdvětě Facebooku. Navíc ani nástup mobilních zařízení se nepodařilo včas zachytit – Google+ nabízel fotky ve vysokém rozlišení, které bylo pro telefony a tablety datově příliš náročné. Zaujal tak pouze některé technologické nadšence, ale masy nezasáhl.

Což platí i pro předchozí pokus Googlu v oblasti sociálních sítí s názvem Orkut. Toto podivné jméno pochází od vývojáře Orkuta Büyükköktena, ale kromě krátkodobé popularity v Brazílii, Indii a Estonsku se tahle síť také neuchytila. Důvodem byly překvapivě hlavně nedostatky v technologii a uživatelské přívětivosti – pomalé načítání, složité vyhledávání a sdílení a také některé nečekané podivnosti. Lidé totiž mohli hodnotit své přátele v různých vlastnostech (sex-appeal, důvěryhodnost atd.), což může být v praxi docela nepříjemné. Stejně jako fakt, že při základním nastavení mohl kdokoli vidět váš kompletní profil. Ani integrace funkcí na způsob seznamky nezafungovala a Orkut skončil v propadlišti dějin.

Eons – šance pro seniory

Eons se zaměřil na generaci poválečných dětí, v americké kultuře známou jako „baby boomers“. Hned na svém počátku v roce 2006 nastavil přísnou podmínku – na tuto síť se mohli registrovat pouze lidé starší padesáti let! O dva roky později, když už bylo jasné, o jak silnou restrikci se jedná, došlo ke snížení věkové hranice o dekádu, avšak bylo už pozdě. Eons si nikdy nezískal dostatečnou popularitu a v roce 2012 skončil definitivně. Důvody (a poučení pro následovníky) byly hned dva – jednak takto přísné věkové omezení nedává smysl a zároveň před více než dekádou nebyla starší generace na užívání sociálních sítí připravená. Vždyť ani dnes se zdaleka nejedná o standard a pouze ti aktivnější senioři se dostali k Facebooku. Eons tak slouží jako výstraha pro všechny, kteří by chtěli svou síť od základu postavit na podobných omezeních.

Friendster – praotec

Na závěr se podíváme i na Friendster, jakéhosi praotce dnešních sociálních sítí. Vznikl v roce 2002 a vydláždil tak cestu svým brzkým následníkům jako třeba LinkedIn, MySpace či Facebooku. Původně dobrý nápad však nebyl podpořen technologiemi a skutečnou přínosností pro uživatele, hlavní důraz byl kladen na média a mnohem menší už na sociální prvky. A právě to zlomilo Friendsteru vaz – většina uživatelů byla izolovaná a celý systém tak zůstal velmi zranitelný; pokud máte mezi přáteli pouze několik uživatelů a jeden z nich přejde na jinou platformu, je dost pravděpodobné, že ho budete následovat. V roce 2011 došlo k transformaci na herní platformu, zaměřenou na hry se sociálními prvky. Před dvěma roky však projekt skončil kompletně a uzavřel tak jednu celou kapitolu v dějinách moderní komunikace.

ZDROJ

Vložila: MB