Že dětem chybí kamarádi, teď řeší snad úplně každý. Je to jeden z hlavních argumentů, proč otevírat školy. Pravdou je, že v posledních letech byla škola (a jeden či dva kroužky) pro mnoho dětí jediným místem, kde se s kamarády fyzicky potkávali. Zbytek času s nimi trávili virtuálně. Je paradoxní, jak moc nás dopady izolace na psychiku dětí dneska zneklidňují. Ještě před rokem o nich nikdo nemluvil. Přitom k izolaci dětí a negativním dopadům z ní vyplývajících dochází plíživě už posledních několik let. Pandemie tento trend jen urychlila. A stala se do jisté míry demoverzí toho, jak bude vypadat dětství v budoucnosti. Ne v důsledku covidu, ale digitálních komunikačních technologií.